Jdi na obsah Jdi na menu
 


Illuminati Olympics

7. 2. 2011

 

Ve velkém divadle v Liberci nedávno dávali hru od Moliéra: Lakomec. Tahle komedie je založená na principu směšnosti patologického sběratele zlata a dnes by měla být dostatečně srozumitelná, protože nejméně od roku 1668 každý průměrně vzdělávaný člověk ví, že lakomství je šalebný zvyk. I Ludvík 14. se nad Harpagonem pousmál!

Diagnóza dnešního člověka, který by ještě nerozuměl Moliérovu principu, by zněla, že je kulturně a mravně retardovaný o více než tři století. Kdyby byl zaostalý o tři miliony roků, dalo by se říct, že takový člověk je jenom zvíře! Osobně jsem zaostalý o šest tisíc let, co se týče lyžování, a Moliére by na tom byl asi podobně…

Po představení moliérových veršů, jsem slyšel nějaké dva borce. Stáli noblesně u pultu před skleničkou bílýho, přesně jakoby pocházeli z Koenigsbergu. Nenápadně si vyprávěli, že člověk, který je citlivý k morálním principům, který trpělivě čeká, až mu v laboratoři naroste krystal, který tiše pozoruje, jak krásně žije příroda, který trpělivě tvoří pevné vztahy mezi experimentálními daty – a snad také kolem sebe; tak ten člověk se asi nejvíc blíží k takovému zářícímu a jemnému světlu s nepřekonatelnou silou a dobrotou. Tomu se říká Hepčíííí!

Barman kýchnul, tak nebylo slyšet poslední slovo.

Borci pokračovali, že pak najednou už není na co dalšího se těšit, najednou už svět nevypadá tak tmavý, tak falešný, tak magický, tak krutý a studený. Na jednou, už není třeba co nejrychleji nasbírat co nejvíc hromad zlata, přesně tak, jak by to dělalo nějaký o trochu víc retardovaný zvíře.

Nenápadně jsem si také objednal skleničku vína a nahlas jsem se zeptal barmana, co asi měl v hlavě tenhle průměrný člověk, který si myslel, že se z ničeho nic z přízemního hromadění zlata stane nejvyšší duchovní dokonalost?

Barman krčil rameny. Co mu bylo do toho?

Co měl za velký plán kdosi, koho napadlo použít vojenské cvičení mimo kasárna a zasáhnul tím celou jednu generaci před světovou válkou?

První borec sílnem přísvukem vykřiknul něco jako Le baron de Coubertin !

No, le baron mašin ! A jakou obsesi měla šlechta v devatenáctým století? Jediná noční můra: slepá gilotina! Druhý borec se smál jak velryba, možná to byl nějaký starý Republikán, nebo co ? Tvářil jsem se jakoby nic a objednal jsem si druhou skleničku Müllera. A co měla za světovou vizi, tahle šlechta v devatenáctým století, když vybrala barevný okovy za symbol zaslíbenýho míru na světě?

  

lau1.jpg

Člověk v tisní

 

 Barman otočil hlavu. Ramena se mu už krčila sama od sebe.

První borec pokračoval, že když vidí, jak se zadluží každý občan  těch obcí, kde se organizujou olympijský voloviny, je mu jasný, v čí je to prospěch! Druhý borec dodal, že Coubertin a jejich banda chtějí moc a nikdy se jí dobrovolně nevzdají. Jsou to predátoři a my jsme jejich dobytek. Tolerujou jen ty, který jim slouží. Jsou jenom o pár milionů let retardovanější mravně a kulturně, žijou jak švábové a utíkají před světlem. Zajímá je jen to, že nám vládnou, vedou nás, kam míří jejich vize pro nový řad světa. Zatáhnou nás zpátky do mrazivých temnot, do chrámu, kde se jim v zástupu obětin klanějí všechny národy před jejich černým ohněm.

A po stěnách jejich jeskyní už stýká prolitá krev naší novorozené svobody...

A najednou barman měl žizien...

 

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář
 

 

 

Z DALŠÍCH WEBŮ

REKLAMA